Cirkusová dynastie Kludských
Pojmem v tomto světě úctyhodných artistických a drezérských výkonů se stalo jméno Kludský. Kdyby jste chtěli
dát dohomady kompletní historii této rodiny, museli byste hledat v kronikách celé Evropy. My do ní nahlédneme
alespoň po očku.
Z MODRÉ KRVE
Rod Kludských má své kořeny v Polsku. Antonín Kludský byl polským šlechticem a coby adjutantovi posledního
polského krále Augusta Poniatowského mu po revoluci v roce 1795 hrozila poprava. V předtuše nebezpečí prchl
za hranice. Dostal se na Moravu a pozděj i do Čech, zachránil však jen holý život. Živil se tedy tím že chodil
po hospodách a pískal na okarínu, jeden z jeho synu ho doprovázel na kytaru. Ale žebravý způsob života Antonína
Kludského neuspokojoval. Jednou si všiml na trhu chudáka s flašinetem, po kterém poskakovala opička.
"Kdyby byla naše," plánoval se synem "naučili bychom ji tančit a byli bychom roztomilé trio. A protože byl muž
činu koupil jednu opici, pak druhou, pak barevného papouška, medvěda, hada, jelena, lišku, jezevce...Zvěřinec
putoval od vesnici k městu, po putích a výročních trzích. V přístavu Hamburku přibyla ještě zebra, lev a další
exotická zvířata a oživil tak vystoupení v malé menažerii, v níž Antonín Kludský s rodinou dalších dvacet let
předváděl čísla.
Když se roku 1808 narodil Antonínu Kludskému syn, dostal po otci nejen jméno, ale do vínku i lásku a cit ke zvířatům.
Zvěřinec se pod jeho vedením rozrůstal a úměrně tomu se množila i čísla krotileského programu, prokládaná artistickými
vystoupeními. Celá cirkusová produkce se už odehrávala pod plachtou velkého stanu a krůček po krůčku se tak blížila
k proslulým zahraničním cirkusovým podnikům, které přijížděli do Prahy a k potěše vysoké šlechty a ctěnného publika
předváděly například skok salamandra skrze bránu do pekel, tanečníky na laně z Paříže, koňský balet a další atrakce.
Antonín Kludský jr. se dožil sedmaosmdesáti let. Spolu s manželkou vychoval dvadvacet synů z nichž tři zemřeli v drápech
dravé zvěře. Na sklonku života předal podnik čtyřem svým nástupcům. Když se ti však začali vzájemně vyčítat tu menší, tu
větší účast na jeho vedení a řízení. Byl majetek rozdělen na čtyři díly a každý z Kludských se vydal svou cestou.
"Mezi bratry, kteří se podělili o podnik Antonína Kludského, byl i můj dědeček Jindřich a jeho bratr Karel," poodhaluje
rodinné zákulisí Alice Kludská, nejmladší z poslední cirkusové generace Kludských. "Karel se oženil s Terezií, kterou velmi
miloval. Zpočátku jezdili s kolotočem po poutích a jarmarcích, ovšem díky neobyčejné pílí, jež je Kludským vlastní, se v
poměrně krátké době vzmohli na sedm vozů a šelem, což představovalo v tehdejší době obrovskou menažerii. Osud byl k nim ale
krutý - zhoubná nákaza usmrtila všechna zvířata..."
Když skončila první světová válka, bylo Karlu Kludskému sedmadvacet let a rodinný cirkus ležel v troskách...Prvním poválečným
počinem byl nákup po jarmarcích poscháněných koní a jejich nesmírně náročná drezura. Postupně zvířat i artistických čísel
přibývalo. Na velké letní turné v roce 1924 odjížděl cirkus už zvláštním vlakem. V padesáti vagonech bylo veškeré cirkusové
příslušenství a na sto padesát cvičených zvířat včetně čtyřiadvaceti slonů. Podnik začal znovu vzkvétata bylo rozhodnuto, že
cirkus rozšíří na tři manéže. Kromě pořízení stanu pro deset tisíc diváků to znamenalo také podstatné obohacení programu.
Karel Kludský senior zemřel v roce 1927, jeho žena Terezie o necelé tři roky později. Jeho poslední slova byla:
"Drazí, pociťuji, že s vámi již dlouho nebudu a proto vás žádám, abyste se vždy spolu a svorně snášeli a nikdy se
neopustili. Jen tak vás bude provázet štěstí. Tak jedině můžete být do smrti velcí..."
Autor: Marie Kůrková